PhDr. Petr Vajda, Ph.D. strávil spoustu svých studijních let na Fakultě sportovních studií, odkud vedla jeho cesta i na Emil Open. Místa ředitele plavání se ujal před čtyřmi lety a spolu s týmem dalších lidí se stará, aby to v průběhu plaveckých závodů odsýpalo.
Mohl byste se nám krátce představit a prozradit nám něco ze svého profesního života?
Jmenuji se Petr Vajda a profesně se věnuji sportu a psychologii. Nedávno jsem dokončil doktorské studium na Fakultě sportovních studií. Dříve jsem aktivně plaval a s příchodem do Brna jsem začal působit jako trenér v Klubu plaveckých sportů Kometa Brno a později i v Plavecké škole Brno. Celkově se plavání věnuji asi 12 let.
Co vás přivedlo k Emil Open?
K Emil Open jsem se dostal náhodou. Tenkrát skončil předchozí ředitel a mě oslovili, jestli nechci organizovat plavecké závody. V té době jsem se věnoval aktivně plavání, dokonce jsem vyučoval i některé předměty plavání na Fakultě sportovních studií a nebo jsem spolupracoval na publikacích s plaveckou tématikou. Když mi místo ředitele plavání na Emil Open nabídli, tak jsem do toho samozřejmě šel.
Co děláte na EO?
Ve funkci ředitele plavání pro Emil Open jsem tuším čtvrtým rokem a mám na starosti organizaci plaveckých závodů. Tvoříme organizační tým společně s Kateřinou Strašilovou a dalšími rozhodčími a dobrovolníky a co se týče rozhodování o průběhu závodu, tak máme víceméně plnou autonomii. Základní požadavky - doba, počet účastníků apod. přijdou z vedení, ale jinak je průběh závodů čiště na nás. Našim úkolem je dobře připravit harmonogram a rozplavby. Dále se staráme o zpracování výsledků, koordinaci sportovců a řešení nenadálých situací. Z pravidla jsme na místě v časovém presu a musí to odsýpat.
Jak je to časově náročné?
Je to hodně různorodé, těžko se mi to hodnotí, protože máme za sebou dva náročné ročníky kvůli covidu, kdy to bylo časově náročnější a podmínky se neustále měnily. Náročnost jsme pociťovali zejména při přípravě před závodem. Jednou se nám změnil i termín konání. Letos se těším, že to bude snad klidnější.
Jaký nejpříjemnější zážitek jste si přinesl z Emil Open?
Nerad bych tu vyzdvihoval pouze jeden konkrétní zážitek. Atmosféra na Emil Open je vždycky fantastická. Nejlepší je asi předávání medailí, kdy je mechanismus nastavený tak, aby se jich rozdalo, co nejvíce. Ceremoniály jsou vždy naplněné radostí a euforií.
Do jaké nejprekérnější situace jste se v rámci Emil Open dostal?
Těch bylo taky docela hodně. Většina prekérních situací vyplývá z komunikace, s organizátory nebo sportovci. Například loni nám neseděla startovní listina. Museli jsme 30 minut před závodem dělat úpravy. Takže všeobecně jsou nepříjemné změny na poslední chvíli. Snažíme se však všechny problémy řešit s klidnou hlavou a klademe si za cíl, zpracovávat v průběhu přicházející změny tak, aby měli co nejmenší dopad na sportovce.
Co byste popřál Emil Open do budoucna?
Sám za sebe přeji hlavně lepší sportovní podmínky v Brně. Zájem o Emil Open stále roste a především o plavání je obrovský. V Brně není vhodné sportoviště, 25 metrový bazén, který by disponoval dostatečnou kapacitou, kde bychom mohli pohodlně uspořádat plavecké závody. To je za mě největší přání pro Emil Open, aby se tato situace co nejdříve změnila, a aby tak do Brna na handicapované hry mládeže mohlo zavítat ještě více plavců než doposud.
