Jiří Ježek je jeden z nejúspěšnější handicapovaných sportovců světové historie. Je šestinásobným paralympijským vítězem a také držitelem titulu mistra světa. Pravidelně soutěžil se zdravými cyklisty a v roce 2013 startoval na slavném závodu Tour de France. Jiří je zároveň velkým podporovatelem Nadačního fondu Emil i samotných her Emil Open. V současné době se věnuje přednáškám a motivuje tak mnohé, nejen handicapované sportovce.
Podle Jiřího Ježka jsou velké mezinárodní sportovní akce pro mladé hendikepované sportovce obrovskou motivací. Mohou se na nich porovnat se svými vrstevníky z jiných zemí a zároveň prodat energii, kterou vkládají do svých sportovních aktivit v průběhu celého roku. „Samozřejmě je to i ideální příležitost, jak navázat nová přátelství a zároveň možnost sdílení zkušeností s překonáváním překážek, které každému občas život s určitým zdravotním hendikepem přináší,“ vysvětluje s úsměvem.
Pro některé mladé sportovce je to vůbec první příležitost podívat se za hranice své rodné země. „To je pro ně často velké lákadlo. Hry mohou přispět k podchycení a odhalení velkého talentu a k motivování mladých hendikepovaných sportovců pracovat na sobě dál,“ říká Jirka, i proto hry Emil Open s radostí každoročně podporuje.
Jiří Ježek je díky neuvěřitelným úspěchům inspirací pro začínající i stávající cyklisty. „Samozřejmě mě moc těší, že mohu být vzorem mladým sportovcům, protože jsem se v začátcích své kariéry sám učil a motivoval od svých předchůdců. Takže kruh se krásně uzavírá a dnes mohu svoje zkušenosti předávat dál,“ sděluje s nadšením.
Ve světě sportu si získal uznání nejen počtem paralympijských medailí, ale i tím, že soutěžil se zdravými sportovci. Věří totiž, že bariéry jsou pouze tam, kde je lidé chtějí vidět a kde je poté hledají. „Dnes je společnost k hendikepovaným spoluobčanům, nebo přímo k hendikepovaným sportovcům velice otevřená a vstřícná. Aspoň já to tak vnímám a jsem za to moc rád,“ dodává talentovaný cyklista.
Z handicapovaných sportovců jde leckdy větší energie a nadšení než z jejich zdravých kolegů. Podle Jiřího je to také tím, že hendikepovaní sportovci jsou často velmi vděční, že navzdory svému osudu mohou aktivně sportovat a soutěžit. „Každý z nás si musel cestu ke sportu svým způsobem vybojovat a o to víc si toho váží,“ dělí se Jiří o svůj pohled na odhodlání mladých handicapovaných sportovců.
Jiří jako dítě při úrazu přišel o nohu. Většinu lidí by to položilo a vzdali by to, on však na život nezanevřel. „Úraz mi pomohl objevit vnitřní sílu, vůli překonávat bolest, lenost a nepohodlí. A také touhu něco dokázat. Věřím, že tyhle vlastnosti má v sobě každý, jen je potřebujeme v sobě najít,“ vysvětluje Jiří, který našel motivaci právě prostřednictvím toho úrazu v dětství.
Již ukončil svou cyklistickou kariéru, u sportu však i nadál zůstává. „Byla by škoda všechno naráz opustit. Cyklistika je můj život, tak se snažím dál jezdit na kole, i když už mnohem méně. O to větší mám pak radost, že si dokážu najít dvě hodiny během dne na příjemnou vyjížďku,“ shrnuje svůj pohled na konec kariéry cyklista. Momentálně přednáší o motivaci, zdravém životním stylu, cestě k úspěchu nebo překonávání překážek. I nadále spolupracuje s několika charitativními projekty, jako je právě Nadační fond Emil.
Jiří dříve jezdil v průměru pět hodin denně a za rok najezdil přes 30.000kilometrů. Teď je rád, když se obden dostane na dvě hodiny na kolo. „Mezi tím však chodím běhat a pravidelně každé ráno půl hodiny cvičím. Moje tělo je na pohyb zvyklé, sport pořád miluju,“ sděluje. Výběru právě cyklistiky za sport, kterému se maximálně věnoval, rozhodně nelituje. „Stal jsem se ve svém oboru nejlepším na světě, komu se to podaří… Navíc jsem díky cyklistice poznal svojí milovanou manželku Soňu, takže mi cyklistika přinesla to nejdůležitější v mém životě,“ dodává sportovec.
Všechny zlomové okamžiky jako je časovka na Tour de France či první paralympijská zlato byly pro Jiřího velice silné a emotivní. „Jsem za to opravdu hodně vděčný. Musel jsem se o to sám zasloužit, ale měl jsem i veliké štěstí a kolem sebe spoustu skvělých lidí, kteří mi na té cestě pomáhali,“ vysvětluje. Z cyklistiky si odnáší velké množství životních zkušeností i pevných přátelství. „Věřím, že to všechno dokážu použít i v následujících letech mého nového života,“ uzavírá povídaní Jiří Ježek.
