Desetiletá Natálka a stejně starý Štěpánek jsou kamarádi, kteří společně sportují. Věnují se atletice, ovšem ne tak ledajaké. Štěpán Kaloč trénuje jízdu na vozíku na 50 metrů a hod míčem. Natálie Hlavinková se narodila s dětskou mozkovou obrnou a s omezenou hybností levé ruky. Přesto se letos poprvé zúčastní Evropských her pro handicapovanou mládež Emil Open. Oba kamarádi z atletického hřiště společně odpověděli na 10 otázek. Čím chtějí být, až vyrostou? Třeba členem jednotky SWAT nebo za pokladnou.
Jak jste s maminkami došli k rozhodnutí, že se pustíte zrovna do atletiky?
NATÁLKA: Maminka říkala, že by mě mohlo bavit sportovat. Dozvěděla se o atletice v Ostravě. A tak jsem začala trénovat.
ŠTĚPÁN: Atletiku trénuji už tři roky. Chtěl jsem hrát fotbal, být brankář, ale maminka řekla, že atletika bude pro začátek lepší. Zavedla mě na stadion, kde jsem měl svého trenéra Jardu a trenérku Anetku. A nakonec se mi to líbilo.
Pomáhá vám i vaše trenérka Aneta Inochovská. Jak si mám váš trénink představit?
ŠTĚPÁN: Prvně se protahujeme, rozjezdím se na vozíku a pak trénujeme buď jízdu slalom, rychlost, postřeh, nebo házíme míčkem a raketkou. Nakonec se zase vyjezdím na vozíku. A jsem z toho unavený. Nejvíce mě ale baví hod raketkou.
NATÁLKA: Nejprve se rozběhám a rozcvičím. Potom běhám, házíme míčkem nebo raketkou. Nejvíc mě baví běhání a chtěla bych skákat, trénovat skok daleký.
To zní náročně! Jste šikovní. Jak často takový trénink máte?
ŠTĚPÁN: Jednou týdně!
NATÁLKA: Dojíždíme z Nového Jičína do Ostravy jednou za týden.
Jak tedy probíhala vaše příprava na letošní Emil Open? Natálka se bude účastnit poprvé, Štěpánek podruhé…
NATÁLKA: Trénovali jsme tady v Ostravě. A taky jsme měli soustředění v Nymburku.
ŠTĚPÁN: Makal jsem.
Jak se vám líbí na Emil Open 2020?
ŠTĚPÁN: Do Brna jsem se moc těšil. Spíme tu dva dny. Minulý rok se mi nejvíce líbili bubeníci a taky jízda na vozíku, kde jsem získal zlatou medaili! Seznámil jsem se tam s kamarádem z Prahy, taky je na vozíku. A taky mi dal čokoládu jeden kluk, který nemluvil česky a závodil ve stolním tenise. Večer jsme spolu hráli stolní fotbal.
NATÁLKA: Líbí se mi tu, jsou tu i jiné děti a baví mě závody.
A co nějaké vzory? Je mezi dětmi či dospěláky někdo, kdo se vám líbí a koho obdivujete?
NATÁLKA: Sleduji youtubera Taryho.
ŠTĚPÁN: Vzor žádný nemám. Líbí se mi jen argentinský fotbalista Messi, který hraje za Barcelonu.
Co děláte rádi, když zrovna nejste na stadionu? Věnujete se i dalším sportům nebo koníčkům? Já třeba ráda čtu knížky. J
ŠTĚPÁN: Chodím do posilovny Colliery Crossfit se svými kamarády na vozíku, rád jezdím na Lopedu a hraji hry na tabletu. Chtěl bych se naučit hrát na bubny.
NATÁLKA: Ráda jezdím na kole, chodím na bazén, ráda také hraji hry na mobilu.
Jak jste se vy dva poznali?
ŠTĚPÁN: Natálka přišla s maminkou na můj trénink, naše trenérka nás seznámila a začali jsme spolu trénovat. Někdy mě štve, protože mi pořád říká, co mám dělat, a chce mě vozit na vozíku.
NATÁLKA: Před rokem na tréninku v Ostravě.
Co vás baví ve škole za předmět?
NATÁLKA: Tělesná výchova.
ŠTĚPÁN: Mám rád tělocvik a hudebku.
Až vyrostete, co byste rádi dělali? Já třeba jako malá chtěla být zvěrolékařka. No a teď s vámi dělám rozhovor…
ŠTĚPÁN: Až vyrostu, chtěl bych být u jednotky SWAT komando.
NATÁLKA: Chtěla bych být paní prodavačkou.
Tak držím pěsti!
Poznámka k rozhovoru: Rozhovor s Natálkou vznikal za pomoci její maminky, která odpovídala společně se svojí dcerou.
