Z areálu na Kraví hoře máte Brno jako na dlani. Jako první vás zaujme starobylý Špilberk, kousek vpravo se tyčí novodobá dominanta města – M Palác. „To je rozhled, podívej,“ zůstal s otevřenou pusou stát jeden z účastníků Emil Open. Byl v plavkách a chystal se co nevidět skočit do vody na svůj první velký závod v životě. Zcela jistě mu utkví v paměti. A určitě nejen tím pohledem na známé brněnské stavby.
Tak, jak je plavání odvěkým olympijským sportem, tak patří i do současné rodiny „Emila“. Závodí se na délkách 25, 50 a 100 metrů volným způsobem, znakem a prsy. Jen technicky náročný motýlek chybí. Do Brna letos přijelo 73 závodníků z osmi evropských zemí.
Už čtvrteční zahájení mělo svůj emilovský kolorit. Moderátorka Katka Stašová v češtině i angličtině přivítala vzácného hosta, zlatého paralympijského medailistu Arnošta Petráčka, hvězdu českého sportu handicapovaných.“ Ať se vám tu líbí, ať si domů odvezete řadu zážitků i spoustu dojmů,“ popřál Arnošt všem účastníkům hodně zdaru.
A nebyl by to samozřejmě on, aby své plavecké umění nepředvedl také v bazénu. S plavci, kteří se chystali na závod a kteří si rádi dali jeden bazén navíc, byť to třeba pro jejich handicap znamenalo hodně velkou zátěž. Ale nezaplavte si se zlatým medailistou, když ho máte zrovna vedle sebe.
Dlouho na tento zážitek bude vzpomínat třeba Michal Knop. Je z Horšovského Týna, má třináct let a vůbec poprvé přijel na Evropské hry handicapované mládeže do Brna. „Moc se mi tady líbí, chtěl bych jednou být tak rychlý jako Arnošt,“ řekl po doplavání třináctiletý chlapec, který se kromě plavání věnuje i atletice. „Běhám patnáctistovku,“ pochlubil se svojí sportovní aktivitou žák šesté třídy základní školy.
Co by to bylo za závody, kdyby na ně nedohlížel sbor rozhodčích. „Budu důsledný, ale nemůžu vidět všechno,“ sdělil nám Jiří Povolný, který plavání ve všech formách od závodníka, přes funkcionáře až po rozhodčího zasvětil celý svůj život. A shrnul svým výrokem i celou filozofii Emila Open. Ano, rozhodčí zamhouřili oči, když po startovním výstřelu neskočili závodníci z bloku jako jeden muž (či žena). I čistota stylů některých borců a borkyň by mnohdy měla problémy s literou plaveckého zákona.
A to je právě Emil Open. Přijdete si zazávodit, zaplavat, rozdat si to na vedlejší dráze s konkurencí, která má třeba jiný způsob postižení. Byl soupeř rychlejší? Byl…No a co? Já jsem taky vyhrál, mohlo by každému blýsknout hlavou. Protože jsem sem přijel.
Plavecký sport v celé své šíří záběru dokázal, že je základním stavebním kamenem Evropských her handicapované mládeže.
