Mgr. Pavel Vacenovský, Ph.D. svůj kladný vztah ke stolnímu tenisu naplnil výukou na Fakultě sportovních studií a vedením oddílu VSK Univerzita Brno. Vždy s nadšením a úsměvem ho můžete potkat na Emil Open v roli ředitele stolního tenisu.
Mohl byste se nám krátce představit a prozradit nám něco ze svého profesního života?
Jmenuji se Pavel Vacenovský a pracuji na Fakultě sportovních studií jako vyučující Centra univerzitního sportu. Mám na starost několik předmětů tělovýchovy pro studenty celé Masarykovy univerzity. Jsem garantem stolního tenisu a vyučuji například i florbal, badminton, fotbal nebo futsal.
Jak dlouho se stolnímu tenisu věnujete?
Ve stolním tenise jsem soutěžil od mládežnických kategorií. Když jsem začal pracovat pro Fakultu sportovních studií, tak jsem také nabídl, že mohu stolní tenis vyučovat. Stolní tenis byl tenkrát součástí tělocvičny Pod Hradem a nefungoval jako samostatný předmět. Domluvili jsme s tehdejším vedoucím katedry, že o tento předmět rozšíříme nabídku tělesné výchovy. Po čase jsme s několika studenty založili oddíl stolního tenisu, který je asi od roku 2007 součástí Vysokoškolského sportovního klubu Univerzita Brno. No a tento oddíl mám mimo jiné také na starost.
Jak jste se dostal k Emil Open?
Z Fakulty sportovních studií pochází hned několik ředitelů jednotlivých sportovních disciplín a já si matně vzpomínám, že mě oslovila právě kolegyně Alena Skotáková, ředitelka bocce na Emil Open. Tehdejší ředitel stolního tenisu dopředu avizoval, že se této funkce musí vzdát. A když to tak počítám, teď je to tři roky, co jsem ředitelskou funkci převzal. Můj první ročník se však na základě protikoronavirových opatření přesunul až na září a nakonec se soutěž ve stolním tenise pro nízký počet přihlášených bohužel nekonala.
Co děláte na Emil Open? Co je náplní vaší práce?
V roli ředitele je mojí náplní práce zajistit sportovní stránku turnaje, aby všechno proběhlo, tak jak má. Jsem samozřejmě ve spojení s ostatními lidmi z týmu a zajišťuji například rozhodčího. Musím připravit vše tak, abychom mohli začít soutěžit.
Vybavíte si nějaký nejpříjemnější zážitek, který jste si z Emil Open odnesl?
Z mého prvního ročníku, který se sice zrušil, jsem si odnesl pěknou vzpomínku na slavnostní zahájení Pod Palackého vrchem. Loňský rok bylo zahájení také moc hezké. Konalo se na Náměstí Svobody, kde jsem měl tu čest pronést slib rozhodčích. Ze soutěží rád vzpomínám na pozitivní atmosféru. Někteří hráči sice nemají tolik dovedností, ale i přes to se drží pozitivní nálada při hře a to je to nejdůležitější.
Do jaké nejprekérnější situace jste se na Emil Open dostal?
Stala se nám jednou taková příhoda s nástěnkou, organizační záležitost. Pro průběžné zveřejňování výsledků jsme potřebovali nástěnku, a ta co jsme měli k dispozici nám nevyhovovala. Zjistili jsme to ráno před soutěží, když jsme chystali sportoviště. Museli jsme operativně jednat. Díky tomu, že má Emil Open spoustu velice ochotných a kreativních dobrovolníků, se problém vyřešil poměrně rychle.
Co role ředitele stolního tenisu přináší vám?
Stolní tenis je moc hezký v jedné věci - můžeme pozorovat, jak je možné i s určitým omezením tento sport hrát. V rámci soutěže, které se s oddílem VSK Univerzita Brno účastníme, se v dané kategorii setkáváme s různými soupeři. V týmech jsou holky i kluci různého věku a jedno družstvo má dokonce ve skupině vozíčkáře. Když mi nabídli funkci ředitele na Emil Open, neměl jsem vůbec obavy z toho, že se jedná o turnaj pouze pro handicapované sportovce. Ba naopak jsem se na to těšil. Stolní tenis je otevřen všem.
Co byste popřál Emil Open do budoucna?
Samozřejmě přeji, aby Evropské hry handicapované mládeže pokračovaly dál, aby nebyly překážkou problémy, jako za dob koronaviru. Přeji Emil Open jistotu, že budou mít handicapovaní sportovci možnost se pravidelně každý rok na Evropských mezinárodních hrách sejít. Z pohledu ředitele stolního tenisu bych chtěl popřát, aby se turnaj rozrostl, měl více účastníků a stal se stabilní součástí Emil Open.
